Jóga je nejen o cvičení, mantrách a meditaci, ale i o tom, čemu věnujeme pozornost a o životě v přítomném okamžiku. Minulost už změnit nemůžeme a budoucnost ještě nenastala. Jediný moment, kdy můžete něco udělat a změnit, je právě tady a teď. Proto je tak důležité neulpívat na minulosti, ať už byla dobrá nebo se neutápět v problémech, pokud až tak dobrá nebyla. Ale také je bláhové upínat se na budoucnost a celé dny trávit sněním a představami o tom, co bude až…
Pokud věnujeme pozornost tomu, co právě děláme, získá náš život na kvalitě, barvitosti, vůni i chuti. Když ráno bezmyšlenkovitě snídáte při pročítání zpráv na internetu (možná ještě u televize) nebo při sjíždění nových příspěvků na Instagramu či Facebooku, tak prakticky nevnímáte, co přesně jíte. Nejen, že si jídlo nevychutnáte, ale ani ho pořádně nepokoušete, což pak způsobuje zažívací potíže, a může se stát, že brzy dostanete hlad, právě proto, že jste ani nevnímali snídani. Žijeme-li v minulosti nebo duchem v budoucnosti, může se stát, že nám život proteče mezi prsty….
A proč mě tedy štve život v přítomném okamžiku, když je tak úžasný a má dobrý vliv na kvalitu našeho života?
- Život tady a teď mi připravuje dost pravidelná překvapení, která zavání průšvihem…Žiju dneškem, takže co mám v kalendáři na konci týdne, nevnímám. Často se mi stane, že s překvapením zjistím, že v pátek musím někam odjet, a přitom mám naplánované svoje lekce. Na poslední chvíli pak hledám záskok…
- Určitému plánování při provozování jógového studia se nevyhnu. Při vypisování lekcí do rozvrhu jsem ale pořád pozorností tady a teď, takže si bez problémů naplánuji lekce v den státních svátků, prodloužených víkendů, Velikonoc apod. A pak se hrozně divím, kde všichni jsou :).
- Nemůžu si užívat opakované opíjení se u vínka s kamarádkami, kde si zoufáme nad chybami, které jsme udělaly v minulosti, nadáváme na ex-partnery nebo ex-šéfy nebo ex-kolegyně a utápíme se v sebelítosti a vzájemném chápavém přikyvování. Vím, že to k ničemu nevede a zbytečně mi to bere čas a energii.
- Nemůžu jen tak civět do blba a zasněně si plánovat si, jaké to bude, až budu velká… Tedy až se stane něco, co změní můj život (bez mého přičinění) na ráj na zemi. Častá to kratochvíle i dospělých lidí :).
- Nemůžu se třást strachy o to, zda mě partner přestane mít rád nebo si najde mladší, až budu fakt stará. Pokud žiju tady a teď, tak řeším jen ty problémy, které právě nastaly a ne něco, co možná bude nebo taky ne… 🙂
Krásný život tady a teď!
Namasté
