Je brzy ráno a já zamačkávám budík, který mi jemně vyzvání na nočním stolku. Neochotně se zvedám z vyhřáté postele a jdu se podívat z okna. Venku je ocelově šedá obloha, fouká silný vítr a poprchává (jsem ale na Havaji, tak je venku i přes ten nečas asi 17°C). Vedle na posteli spokojeně oddychuje spící manžel a mám chuť vrátit se zpátky pod peřinu a přitulit se. Přesto se převlékám do jógového oblečení, beru podložku a ještě za šera vyrážím na hotelový trávník na Kauai na svoji ranní praxi jógy. Snažím se totiž pěstovat silnou vůli a dodržovat tapas. Říkáte si právě, že tapas jsou španělské jednohubky, co skvěle chutnají s mojitem?
Taky. Ale tapas v józe znamená sebekázeň, disciplínu, řád, jednu z mravních zásad (nijama), kterou by měl každý, kdo se cestou jógy vydal, dodržovat a rozvíjet na své duchovní cestě. V životě většinou tíhneme spíše k tomu, abychom měli dobře a prožívali něco příjemného a rozhodně se vyhýbali tomu, co už tak příjemné není. A překonat vlastní lenost a nechuť po ránu k tomu určitě patří :). Díky józe poznávám sama sebe, a tak už vím, k jakým tendencím tíhne moje mysl. Jaké výmluvy mi předkládá moje ego, abych ráno mohla zůstat v posteli…”ono se to pro jednou nezblázní” nebo “je tam hnusně, mohla bych se nastydnout” a podobně.
Když ale všechny tyhle nástrahy překonám (no neříkám, že se to vždy podaří na sto procent), mám pocit malého vítězství :). Hodně mě ta malá ranní překonávání se posilují a pomáhají mi, když pak musím čelit něčemu mnohem nepříjemnějšímu.
Když pak stojím na podložce a nořím se do sebe sama, už mi nevadí, že mrholí, vítr fouká tak, že ohýbá palmy a udržet se v balančních pozicích mi dává hodně zabrat. Je mi dobře, tělo se pomalu protahuje v ásanách a mysl už je soustředěná a klidná. Tenhle pocit, který mám při vlastní praxi, je k nezaplacení. Jako bych se přesouvala jiného světa. Doporučuju vyzkoušet!
Jógové video najdete na mém YouTube kanále Eka Yoga with Irma https://youtu.be/yELoWhnIB9A
A takhle prchám po ranní praxi, kdy už začalo hustě pršet 😀
