Proč píšu až teď, když karanténa prakticky končí? Jednoduše proto, že když začal nouzový stav a já jsem musela zavřít svoje jógové studio ze dne na den, tak jsem několik dalších dnů, možná i týdnů byla plná emocí. To, co bych napsala, by se asi nedalo publikovat :). Přestala jsem učit jógu, plánovat lekce a workshopy, jógové pobyty, organizovat lektorky, dělat marketing, administrativu, fakturaci a výplaty atd. Jediné, co mi šlo hlavou, bylo, co se bude dít a jak to zvládneme.
Emoce, změna a jistoty
Je ale lepší získat od situace odstup a nechat horké emoce trochu vychladnout. Proč se mnou zmítaly emoce? Jóga nás učí, že všechno se mění, a tak jedinou naší jistotou je změna. Neměli bychom se tedy k ničemu upínat a nahlížet na věci, vztahy, práci apod. jako na naši jistotu.
Pokud žijete v jeskyni v lese nebo v nějaké svojí bublině, tak si můžete myslet, že tohle jako jógin máte zvládnuté. Ale pravdu, jak na tom jste, se dozvíte, až ve chvíli, kdy se skutečně změní něco zásadního. Kdy z hodinu na hodinu přijdete o všechny svoje příjmy, ale zůstanou vám všechny náklady na podnikání i domácnost.
První reakce jsou samozřejmě emoce. A protože se situace často měnila a mediální agenda uměla jen vystrašit všechny na maximum, byly první emoce různorodé: vztek, strach, panická úzkost, totální bezmoc a znovu vztek a úzkost. Být jógin neznamená, že žádné emoce necítíte, jen máte znalosti technik, které vám pomůžou takové situace zvládnout a nenecháte se emocemi zcela pohltit.
A co mi konkrétně pomáhalo?
Každodenní ranní jógová praxe, na kterou jsem teď měla více času, dechové techniky a meditace. Ranní praxe byla (a je) hotovým balzámem pro moje tělo i mysl. Stačilo mi dvacet minut, během kterých jsem byla opravdu ponořená sama do sebe…dech, tělo a pohyb, soustředěná mysl. Po praxi jsem byla pozitivně naladěná a měla energie na rozdávání.
Přiznám se ale, že jsem měla co dělat, abych se před meditací soustředila na dech a praktikovala techniku střídavého dechu, který mě vždy skvěle uklidní. To se mi hlavou vířily myšlenky sem a tam. A meditace? Nebyla jsem schopná samostatné meditace, tak jsem si začala vypomáhat aplikací Headspace, kterou občas používám, když jsem hodně unavená. Posloucháte hlas, který vás navádí, a tak je o něco jednodušší nepodlehnout chaotickému reji vlastních myšlenek.
A kromě jógy mi pomáhalo i běhání v lese. Každý druhý den jsme běhali buď s manželem spolu, nebo já sama. Příroda kolem mě nesmírně uklidňovala. Klid jsem zažívala také u ranního venčení, kdy sídliště ještě spí, a v šest hodin ráno při východu slunce jsem měla čistou hlavu a dovolila si na nic nemyslet, jen pozorovat probouzející se přírodu kolem.
Karanténa čas pro sebe, čas úklidu
Celou dobu karantény jsem záviděla jógovým kolegyním, které psaly, jak vnímají karanténu jako příležitost k zastavení se a introspekci. Nebo kamarádkám, které stihly uklidit celý byt a umýt okna. Po pravdě? Já se celou karanténu nezastavila a horečnatě vymýšlela, jak udržet studio nad vodou během karantény a hlavně po ní (až dojdou i opravdu malé finanční rezervy). Začala jsem ze dne na den natáčet jógová videa na YouTube, obden jsem dojížděla do studia točit, naučila jsem se je editovat v nové aplikaci, trávila jsem hodiny jak jejich úpravou, tak hlavně nahráváním na YouTube (hodinové video ve 4K se nahrává několik hodin). Organizovala jsem přímé přenosy jógových lekcí ze studia, které díky světlům a stativům připomínalo spíše televizní studio než to jógové. A jako každá matka jsem denně musela vařit (a budu muset až do září) oběd a večeři pro celou rodinu, prát a aspoň trochu poklidit, abychom v bytě, kde jsme najednou všichni trávili celé dny, mohli vůbec žít.
Karanténo budiž pochválena?
Jednoduché to neměl a nemá nikdo z nás. A věřím, že spousta lidí to měla (a má) mnohem složitější než já. Jsem šťastná a vděčná, že jsem měla (a mám) obrovskou oporu v manželovi i dětech. A s odstupem vnímám karanténu pozitivně v tom, že mě donutila udělat dlouho plánované věci, dala mi možnost naučit se spoustu nových věcí, reagovat rychle na neustálé změny, dala mi větší prostor pro vlastní jógovou praxi, umožnila mi trávit víc času s dětmi, které už mají jinak svůj vlastní program, a manželem, který normálně hodně cestuje…
Všechno má svůj smysl a význam, jen ho musíme najít a pochopit. Zkusme získat odstup, docela to zabírá :).
Namasté
Irma
