Já obojí. Přiznám se, že navzdory “trendu poslední doby“ nemám ráda thajské masáže. Vlastně je skoro nesnáším. Vůbec nezpochybňuji jejich účinnost, ale pro mě jsou strašně bolestivé a už jen při pouhé představě thajské masáže se celé moje tělo stáhne a sevře. Ani když se s thajskou masérkou domluvím, že “bolí moc” a budeme masírovat “málo”, tak jsem si ještě žádnou thajskou ani balijskou masáž neužila. A dost odvážně to zkouším pořád dokola…
Jedinou výjimkou byla thajská masáž na ostrově Koh Hai, kam jsem vyrazila už podruhé v březnu 2019 na jógový týden. Představte si krásný ostrůvek bez silnic, slunce hřeje, písek na pláži je jemný a moře má tu správnou teplotu, nemusíte se o nic starat, jen si cvičíte jógu, plavete, čtete, dobře jíte a vyrážíte na výlety na okolní ostrovy…. odolat v takovém ráji masáži se prostě nedá. Postarší Thajka, ke které jsem se objednala na thajskou aromaterapeutickou masáž, se mě zeptala, jestli mě něco bolí. Tak jsem přiznala barvu a ukázala na bedra a snažila se jí anglicky vysvětlit moji vyhřezlou plotýnku. Na začátku jsem dostala lehkou aroma masáž, a pak mi ta jemná drobná asijská žena udělala neskutečnou fyzioterapeutickou masáž, po které jsem se doslova vznášela (no občas mi lezly oči z důlků). Dokonce jsem vstala z masírovacího lehátka bez kňučení, což nastává pokaždé, protože dlouhé ležení na břiše nedělá dobře mým bedrům. V březnu 2020 se na tento malý thajský ráj vracím opět s jógou a už teď se těším na masáž.
Obecně ale masáže miluju. Mám ráda, když se mě někdo dotýká, hněte a prohmatává moje svaly. Zbožňuju když se mi do těla vpíjí masážní olej. I když i další typy masáží nejsou nikdy úplně bez bolesti, většinou si je užívám. A co úplně miluju je masáž chodidel. Tedy pokud to není zrovna reflexní masáž, kdy masér dokáže stlačením bodu vyhmátnout vaše citlivé a problematické místo v těle… ale tady má bolest svůj význam.
Jen si bůhví proč nějak neumím udělat čas na sebe a svoji masáž. A tak jsem byla hrozně ráda, když mi před pár dny na Facebooku připomněl příspěvek od jógové kolegyně, že už se dlouho chystám zajít do Touch Therapy na Starém Městě. A tak jsem se konečně objednala a nemohla se dočkat.
Přicházím na desátou do ulice Elišky Krásnohorské, kde studio sídlí v krásném kubistickém domě. Vyjíždím do 5. patra a po schodech se dostávám až do patra nejvyššího. Po otevření mě vítají nádherné blankytně modré oči a vlhký čumák… ne to ještě není terapeutka Bára, ale její pes Manu. Vcházím dovnitř a ocitám se v prosvětleném a prozářeném prostoru v podkroví, kde mám pocit, že se začínám okamžite lehce a bezstarostně nadnášet. S Bárou si chvíli povídáme a po dohodě vybereme na aromaterapeutickou masáž směs essenciálních olejů Citrus Bliss. Miluju essenciální oleje a citrusové obzvlášť, ale tohle citrusové blaho obsahuje kromě citrusů a bergamotu ještě i vanilku.
Zhluboka vdechuji jemné prchavé molekuly essenciálního oleje z otevřených Bářiných rukou a za chvíli už cítím první kapky příjemně teplého oleje na zádech. Dalších 60 minut nechávám své tělo i mysl unášet pod laskavým ale pevným dotykem Bářiných rukou. Vzduchem se vznáší vůně oleje a jemná hudba, která mi přijde jako když Měsíc pluje po večerní obloze. S každým tahem jemných prstů ze mě spadává veškeré napětí, pracovní myšlenky a stres (ano i jógový lektoři mají své stress days :)) a nechám se jen unášet citrusovo- vanilkovým opojením… Na konci Bára odchází a nechává doznít účinky masáže. A to už upadám téměř do meditačního stavu (nebo spánku? :)). Jen velmi nerada se zvedám z lehátka a pomalu opouštím tuhle nádhernou oázu klidu.
Je těžké to popsat, to prostě musíte zažít sami na vlastní kůži :). Pro mě tahle návštěva rozhodně nebyla poslední. Pokud máte chuť vyzkoušet, zajděte do Touch Therapy k Báře nebo Míše, Elišky Krásnohorské 12, Praha 1.
